NET Dubáček
 Datum: 21. 06. 2018 
 (svátek má Alois)
| Hlavní stránka | Seznam rubrik | Download | Weblinks |
   

  ČTENÁŘ
Jméno:
Heslo:

Registrace | Info
Zapomenuté heslo



Zpravodajský a diskusní server města Dubá
Podpořte nás umístěním naší ikonky na váš web..... Pro více informací klikněte na ikonku.


* Cestiškou husí kde Jára Cimrman odpočívat musí, aneb pozvánka na hezkou procházku
Vydáno dne 26. 02. 2006 (4731 přečtení)

V době, kdy vrcholí poslední olympijský běžecký závod mužů na 50 km volnou technikou, kdy naši kluci bojují o reputaci naší vlasti a já se stydím, že jen sedím u televize, jsem se rozhodl, že alespoň konečně zveřejním slibovaný článek o jednom z nejkrásnějších míst Dubska, článek o Husí cestě. Částečně jde o článek, který mi vyšel v dubnu 2004 v tištěném zpravodaji Dubáček, avšak fotografií a krásných pohledů je zde o mnoho více.
Nevím sice dosud, jak ti naši kluci dojedou (Magál a Bauer jedou velmi dobře), ale tento článek věnuji nejen vám, ale hlavně jim.

Miroslav Jakuš

 

 

Sluníčko den ode dne začíná nabírat na síle, inverzní mračna pomalu ale jistě mizí, příroda se probouzí, prostě Jaro k nám už dorazilo. Nevím jak Vás, ale mě to čím dál tím víc táhne ven na delší procházky přírodou. A že té opravdu krásné přírody máme kolem sebe mraky. Stačí se jen rozhlédnout a jít za ní.

 

V Dubé žiji už dvaatřicet let, ale teprve před dvěma lety jsem přišel na novou možnost pro své toulky. Jde o pěkně označený 23 kilometrový cyklistický okruh s názvem Husí cesta vedoucí mezi Lhotou, Nadelhotím, skalním útvarem Husa u Dřevčic, Skalkou, Obrokem, Tuhaní a Pavličkami. Celý okruh je posazen do krásné přírody s mnoha zajímavými přírodními úkazy s výskytem vzácných borovic a v lesním úseku je vybaven velmi dobrým povrchem cest, který je pro cykloturistiku na trekingových a horských kolech ideální, avšak nádherný je především pro pěší turistiku. Zajímá vás, jak se na okruh vydat? Není nic jednoduššího, než vám to povědět.

 

 

Doporučuji vydat se z Dubé do Lhoty nebo z Dubé do Zátyní a dojet do místa nazývaného Nadelhotí, což je prostě mezi Lhotou a Zátyním, kde u silnice naleznete žlutou ceduli mapující celý okruh. Zde se nachází vstup na lesní cestu, tuším se žlutým turistickým značením, kam tedy račte vstoupit. Hned po několika desítkách metrů se ocitnete v krásném smíšeném lese, plném  borovic, smrků, dubů a břízek Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko.

 

 

 

 

 

První zajímavostí, na kterou po asi 30 minutách chůze narazíte je přírodní památka Martinská stěna. Ta byla Správou CHKO Kokořínsko za přírodní památku  vyhlášena 19.11.2002 a její rozloha činí 3,2 ha. Je tvořena pískovcovou plošinou a příkrou hranou skal v nadmořské výšce 390-420 m. Plošina je pokryta slabou vrstvou písčité půdy a porostlá rozvolněným borem, zatímco hrana skal pouze slabou vrstvou zvětralého písku a rozloženého jehličí. Hodně zde ale naleznete pouze holé pískovcové skály porostlé vřesem a lišejníky.

 

 

 

 

 

Hlavním důvodem, proč je toto území chráněné, je podle informací na informační ceduli CHKO výskyt specifických společenstev bezobratlých živočichů jako například velmi vzácný pavouk slíďák Alopecosa fabrilis, který je jakousi naší Kokořínskou raritkou. Dalším důvodem byla také ochrana geomorfologie zdejších pískovcových stěn.

 

 

 

 

 

U Martinské stěny je rozcestník, který ukazuje mnoha směry, např.  na mnou oblíbený Čap a nebo také ke Skalce a hlavně pod Husu, kam směřuje dnešní toulka. Vydejme se tedy dál, po žluté cyklistické trase směrem na Skalku. Po patnácti až dvaceti minutách dorazíme k další přírodní památce, skalnímu útvaru Husa.  Jde o pískovcový vrch o rozloze 4 ha s útvarem připomínajícím husu se skloněnou hlavou, se dvěma malými skalními okny  a nepravidelnými železitými inkrustacemi, který byl za přírodní památku vyhlášen v roce 1992. Musím se přiznat, že při prvních návštěvách jsem v útvaru husu nepoznal, ač jsem se díval jak díval. Chyba byla v tom, že mě vůbec nenapadlo vylézt od cesty nahoru na skálu. Teprve až tady naleznete hlavičku Husy na velkém těle, kterým je ona velká skála.

 

 

 

 

 

 

Každopádně u Husy je hezký dřevěný altánek se selskou lavicí a stolem, na kterém je dobré vytáhnout svačinu (doporučuji chleba s paštikou, okurku nebo rajče a teď na v předjaří také teplý čaj). Jak tak budete svačit a necháte nohy odpočívat, čerstvý čistý vzduch nadýchaný ve vašich plicích vydávaný nyní pouze na nezbytné dýchání a přežvykování  stravy vám okysličí ve větší míře také mozek a vás zcela jistě ihned napadne, proč se vlastně Husí cestě husí říká. Jde přece o jakousi hřebenovou lesní cestu, částečně vytesanou v pískovcové skále, dlouhou 10 km, spojující Skalku přes Husu s Čapem. Proč se jí tedy neříká například Hřebenová?

 

 

Odpověď je snadná. Jmenuje se podle Járy Cimrmana ;-). Ono totiž, představte si, kousek od zmíněného altánku leží památné místo skonu tohoto legendárního českého myslitele, vynálezce, cestovatele a kdo ví co ještě.

 

 

 

 

Jak se na „náhrobní desce“ píše, skonal Jára na Huse 12.5.1921, čili víme, že letos to bude již 85 let od jeho dubské smrti. Mimoto jsou na ní také podány podrobnější informace o Járovi. Tak například vězte, že: Jára /da/ Cimrman se narodil v letech 1850-1870 ve Vídni jako syn českého krejčího Leopolda Cimrmana a rakouské herečky Marlen Jelínkové. Přesné datum narození nebylo zatím prý možné zjistit, protože Jára Cimrman často měnil svá data, aby zmátl řadu epigonů a falzifikátorů, kteří se za něho vydávali. Soudě podle zápisků v jeho deníku, neměl Cimrman příliš radostné dětství. Otec ho dal zapsat na českou menšinovou školu, kdežto matka – současně – na školu rakouskou. Chlapec byl nucen navštěvovat dopoledne vyučování v českém jazyce a odpoledne v jazyce německém. Neměl čas se ani naobědvat, protože polední přestávku trávil přebíháním z jedné školy do druhé. Tato polovičatost se neblaze projevila na jeho pozdějších rukopisech. Jsou psány směsicí češtiny a němčiny, hemží se to v nich germanismy a čechismy. Právě odtud také pramení i námitky rakouského cimrmanologa profesora Ericha Liedera proti tomu, abychom považovali Járu Cimrmana především za českého velikána. Leč o Mistrovských pravých vlasteneckých citech hovoří zápis v jeho deníku, v němž se výslovně projevuje touha „opět vidět svou vlast – Böhmen“. Přestože prý Jára miluje Kokořínsko, přiváží si svůj jediný majetek – peřinu a truhlu s rukopisy, do chudé pojizerské vesničky Liptákov. Přijel do Čech toliko zemřít. To se mu bohužel splnilo velmi záhy. Dne 12.5.1921, kdy tudy projížděl z dobytčího trhu z Mělníka, kde koupil 10 husí. Tento den právě testoval svůj nový vynález, automobil s motorem na stlačený vzduch a vodu. Bohužel však došlo k poruše hydrogenerátorového izolátoru WP.1 a následnému výbuchu, který Jára nepřežil. Explozi přežilo pouze 6 husí, které zde byly viděny ještě v červnu roku 1924. Odtud se tedy začíná nazývat tato cesta Husí. ;-)

 

Zdaleka všechno to však o tomto koutku našeho kraje ale není, vyprávět se to však nedá. Pokusíme se vám tedy představit ještě několik fotografií z tohoto místa a vy sem zkuste zajít.

 

 

 

 

 

 

 

Nenechte se odradit špatným počasím, jelikož i když všude kolem je ošklivo, na Husí cestě je krásně. Díky nenáročnosti Husí cesty, na které téměř nenajdete kopeček, jde o vděčný cíl pro představení Dubska například Vašim nedubským přátelům. Zkuste sem zajít, nebo zajet na kole a nebo dokonce i na běžkách. Je to prostě nádhera. Někteří sem dokonce chodí pravidelně provozovozovat "mountain-climbing" čili horolezetví a tak se na vrcholcích zdejších "komínů" nalézají vzkazové krabičky.

 

 

 

 

 

 

 

Fotíte-li, nezapoměňte fotoaparát. Naleznete tu jistě spousty předmětů a pohledů, které vám objektiv doslova rozmazlí.

 

 

 

 

 

 

 

Jen o jediné bych vás chtěl požádat. Vezměte si, prosím, s sebou nějaký igelitový pytel, a tak jako já odneste alespoň trošku toho bordelu, který tu někteří ne-lidé ponechali. Díky.

 

 

Pokud vlastníte pejska, vezměte jej s sebou.

 

 

 

 

 

A zimou se nenechte zmást. Tady je vám zima nebude (ale větrovku si vezměte ;-))

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Na konci Husí cesty je Skalka, tedy kousek do Blíževedel a Kravař

 

 

 

A do Dubé můžete přijet třeba od Tuháně.

 

 

 

 

 

Text a foto Miroslav Jakuš




[Akt. známka: 1,86] 1 2 3 4 5

( Celá tisková zpráva | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )

  AKTUALITKY

30.07.2011: Dubské Švýcarsko: Soutěž s historickými výlety po Dubé
Dubské Švýcarsko na svých internetových stránkách zveřejnilo soutěž s historickými výlety po Dubé. Soutěž je vhodná pro každého, kdo má rád procházky na čerstvém vzduchu a těší ho objevovat stále něco nového. Výlety jsou individuální. Sami si zvolíte kdy, kam a s kým se na výlet vypravíte. Vyhrát můžete dovolenou, romantické víkendy na zámku Nový Berštejn a řadu dalších hodnotných cen. Více o soutěži na www.dubske-svycarsko.cz.

19.05.2008: Dětský den pro děti i veřejnost v Autokempu Nedamov
Základní škola Dubá a Autocamp Nedamov pořádá v pátek dne 30. května 2008 dětský den pro děti i veřejnost. Začátek akce je v 9.00 hodin v areálu Autocampu Nedamov.

19.05.2008: Rodiče, vyzvedněte si Rozhodnutí o přijetí Vašeho dítěte do MŠ Dubá
Ředitelka Mateřské školy v Dubé, paní Zdena Šindelářová sděluje: "Rodiče, kteří si v MŠ doposud nevyzvedli ROZHODNUTÍ O PŘIJETÍ dítěte do MŠ, které se vydávalo 14.5.2008, dostavte se po telefonické dohodě k jeho převzetí! Schůzka pro rodiče nově přijatých dětí se bude konat 24.6. od 15.00 v MŠ - oddělení Sluníček."

22.04.2008: Strašidelný les
V sobotu 31.května se koná již 4. ročník putování po okolí dubska pro děti i dospělé, tentokrát pod názvem Strašidelný les. Start je na zahradě mateřské školy mezi 14.00 - 15.00.

04.04.2008: Možnost získat prostředky na rozvoj bydlení v Dubé?
Město Dubá bude i v letošním roce poskytovat finanční příspěvky na opravu fasád, na výměnu oken a na zřízení domovních čistíren odpadních vod. Bližší informace získáte na Stavebním úřadě Dubá, tel. číslo 487 870 103, paní Čermáková nebo paní Králová.





WebZdarma.cz

Tento web byl vytvořen pomocí redakčního systému phpRS.