Bylo to parádní, fakt se mi to moc líbilo a určitě chci jít na nějaký další koncert. Na tenhle jsem se dostal dost náhodou, dostali jsme lístky od školy (normálně by stály 150 pesos, to je asi 330 Kč). Snažil jsem se společensky obléknout, jak se na takovou kulturní událost sluší a patří. Ale sako tu nemám, vlastně ani oblekové kalhoty. Vyřešil jsem to tmavomodrými „manšestráky“ a košilí. Větší problém nastal s obuví. Na výběr jsem měl sandále, trekové boty a sportovní obuv nejmenované německé značky. Zvolil jsem „adidasky“, i když to asi nebylo to pravé (ořechové). Ale pustili mě dovnitř, což bylo nejdůležitější :-)

Koncert se odehrával v Sále Felipe Villanueva v Toluce. Opravdu nádherný sál, vykládaný dřevem. Škoda, že jsme si zapomněl foťák. Snad příště a myslím, že příště opravdu bude a asi velice brzy.

Začátek byl plánovaný na 20. hodinu, ale to byste museli znát Mexičany. Začalo se s 15 minutovým zpožděním, což je krásné. Hned v úvodu přišlo největší překvapení večera - zahájení a přivítání vzácných hostů: „ ... chci přivítat českého velvyslance v Mexiku..." To jsem koukal. Panečku, pan velvyslanec! Tak jsem o přestávce nelenil a šel si s ním popovídat. První Čech kterého jsem potkal v Mexiku a hned tak významný. Upřímně řečeno, před odletem do Mexika jsme si říkal, nebo spíš doufal, že ho nikdy nepoznám. Ne že bych proti němu něco měl, naopak, ale setkání s velvyslancem v cizí zemi (aspoň pro mě) znamená spíše nějaký problém, krizi či nepříjemnost.

Mluvili jsme několik minut, tak o všem - o Mexiku, TECu, olympiádě, Češích. Prostě náhodička. V každém případě na mě zapůsobil velmi sympaticky (více informací o panu Mgr. Vladimíru Eisenbrukovi zde). Na koncert přijel v doprovodu své manželky a dcery. Svět je prostě malej a Češi jsou všude. J

Z Mexika zdraví Miro